Serendepita

 

Jeden známý mi vyprávěl o tom, jak byl se svým synem na obědě v zahradní restauraci. Syn (5let) se šel vyčůrat k nedalekému stromu, ale ještě než se stačil úplně vyčůrat, tak kolem něj proletěl motýl a kluk šel se staženýma kalhotama za nádherným motýlem, pak motýl odletěl, ale kluk uviděl psa, který se válel v trávě, tak koukal fascinovaně na psa.

Termín serendepita vytvořil literát Horace Walpole, který se inspiroval pohádkou Tři princové ze Serendipu. Ti tři princové z pohádky se chovali trochu jako ten kluk, který se šel vyčůrat - jeli sice za princeznou, ale cestou potkali neuvěřitelné věci, které jim na princeznu dávaly zapomenout, např. mluvícího velblouda. Zkrátka "objevovali něco, co nehledali" a to je hrubá definice serendepity.

Na první pohled se zdá, že dneska můžeme s Googlem objevovat nečekané, ale na druhý pohled je pravdou opak. Zkuste dát do vyhledavače "princeznu" - mluvící velbloud na vás asi nevykoukne. Google taky nenajde cestu od motýla k psovi v trávě. Google tyhle neočekávané cesty zabíjí. 

Google, Facebook a spol. projektují iluzi světa nečekaných spojení, ve skutečnosti ale vytvářejí svět dokonale očekávaných a přímočarých spojení. Partičky stejně přemýšlejících lidí se v tomhle světě drží za ruce ve svých ghettech a kráčí jen tam, kam dohlédne Google a přitom si můžou myslet, že jdou za skutečným dobrodružstvím, drží se za ruce se vším lidstvem a obepínají tak krásně zeměkouli (černí, bílí, žlutí...),  jako jsme to za komoušů malovali vodovkama na čtvrtky. 

Comments

[Graham Rust]

Sorry this is not in Czech...

For me, serendipity is one of the most wonderful concepts in life. And I've tried many times to sell it to clients (specially in the travel and hospitality business). But while people love the idea, the word seems to be a problem... not common enough to work as a mantra.

The web "serendipity illusion" is right... the only way serendipity works is by stepping outside any kind of system, and allowing an inquisitive and open mind (like the child in the story) to discover.

Take my local (independent) supermarket. They have a simple loyalty scheme that gives presents (a can of coke, a soup bowl..) when you spend a certain amount... but they never announce the rules. I used to think it was crazy, how can you motivate action like this? But then I realised that it is the unexpected, spontaneous act of kindness which builds true loyalty...

[Jaroslav Cír]

Thanks Graham! "...then I realised that it is the unexpected, spontaneous act of kindness which builds true loyalty..." - love it and will do some shopping in your local supermarket, coming there with my pants down, guided by butterflies.

[Jirkasuchy]

pokud odpověď napíšu moc dlouho a obecnou, tak ji smažu :)
každopádně - zaměňujete konkrétní služby a internet... od google snad podobnou funkci nikdo ani nečeká, naopak - úkolem google je, a od počátku bylo, dovést uživatele co nejrychleji k cíli. a pokud google využívá převážná většina euroatlantických uživatelů, je správně, pokud metriky a schémata google nalézají vazby právě tam, kde je předvídáme nebo tušíme (tedy jsou nám kulturně dány)

na druhou stranu, internet (a tedy cesta nikam se spoustou nálezů okolo) a donekonečna rozebíraná prokrastinace je věc druhá a trochu složitější. je pravda, že se na internetu stále více vyskytují stejní lidé ve stejných subkulturách/skupinách, ve kterých mezi sebou kopírují, aniž by obohacovali. ale to je bohužel problém té globální vesnice (jak přiléhavé) a (zatím) neexistujícího globálního kosmopolitního velkoměsta

tak snad jsem neměl mazat

[Prybka]

Síla Googlu, kterou si získal oblíbenost a překonal jiné vyhledávače je právě v tom, že nabídne podvědomě očekávané, protože zadání hledání doplnil o nevyslovené, ale pravděpodobně platné předpoklady. Proto na hledaný text "princezna" nenabídne jako první stránku, která slovo opakuje v největším počtu, ale nabídne stránku o princezně Dianě.
A připomínám, že se jednalo o vítěznou strategii. Lidé z neočekávaného mají strach.
Internetovou serendipitou jsem se ocitl na těchto stránkách. Řetězec kliknutí, kterými jsem sem dospěl by byl hodný pana profesora Nejedlého. Jsem tady náhodně a zároveň zákonitě. Dost dlouho jsem čučel na různé stránky a náhodou mne zaujal titulek článku - rozhovoru. Nadhozené téma mne zaujalo a trochu víc jsem chtěl zjistit o praxi a dostal se až k tomuto příspěvku a dostal nutkání na něj odpovědět.
Představil jsem si serendipidní vyhledávač. Jak by se asi používal? Nákupčí do něj zadá "kulový kohout nerezová ocel 316L" a prohlížeč nabídne ke stažení Jan Garbarek-Officium Novum? To nebude to pravé.
Závěr:Svá sejití z cesty si musíme rozhodnout sami, protože počítače zázraky neznají.