Dostatečný počet. Turistů, opic a gigabajtů.

Někdo řekl, že když dáte dostatečný počet opic a psacích strojů do jedné místnosti na dostatečně dlouhou dobu, jedna z nich nebo všechny dohromady jednou napíšou Hamleta. (Je to podobně nepředstavitelné jako ten smrad, který by po tom dostatečném počtu opic v té místnosti zůstal).

Šimpanz nebo i zdatnější Makak by mě nahradil, když jsem dneska fotil děti, které sáňkovaly. Civěl jsem a mačkal spoušť, přibližným směrem. Pak se na počítači podívám na těch několik desítek fotek a ta pro mě (a jedině pro mě) nejzajímavější může být ta objektivně nehorší, nejvíc rozmáznutá...Ta fotka vyplave z těch ostatních a nebyla by vznikla, kdyby neměla ty další fotky, ze kterých mohla vyplavat.

Olympus se proti takovému barbarství vymezuje. Nebuďte turisti, říká nám a nabádá nás k tomu, abychom fotili střídmě a kvalitně, nezanesli si hard drive odpadem a zachycovali jen chvíle a vzpomínky, které nás pak vždycky chytí za srdce...Shakespeare vítězí nad opicemi a ti mistři, co mají Olympus, nad tupými turisty. Kvalita vítězí nad kvantitou.

Zdá se ale, že digitální svět funguje opačně - lze tu donekonečna mačkat spoušť, kopírovat, zmnožovat a předělávat. To, co je zajímavé, je podmíněno oceánem odpadu, ze kterého vyplouvá a se kterým splývá, ne jako absolutně, ale jako relativně zajímavé - jen pro toho, kdo má zájem se dívat.

Comments

[Robert Steigl]

Dokážu si představit ta Tantalova muka při vytváření reklamy pro nový foťák, který možná není zase až tak úplně nový není. Zkrátka nový Olympus pro běžného spotřebitele. O něco lepší, než ty předchozí, o něco horší, než ty další. A při troše smůly ani to ne. Pokud jde o foťák pro fajnšmekry, můžete zaujmout nějakým technickým detailem. Ale foťák pro běžného turistu, to už je oříšek. Ten focení a foťákům moc nerozumí, většinou jen cvaká.
Bylo třeba zaujmout, upoutat pozornost, vybočit z řady. A tady se to docela podařilo. Všichni známe ty přeplnění harddisky a bojíme se vyřadit některou z fotek, aby nechyběl zrovna ten vzácný okamžik, který je zachycen. Takže reklama potud OK.
Ale co důvěryhodnost sdělení a v důsledku i značky a reklamy vůbec? Ani sebelepší foťák nezabrání hromadění zbytečných snímků. Nebo snad doopravdy věříte, že zrovna s tímto modelem nebudou ty zbytečné snímky vznikat? Že lze fotit "střídmě a kvalitně"? Copak nebudete experimentovat s osvětlením, dobou expozice, nebo jen různými automatickými programy? Ale budou, záleží jen na naší sebekázni, se kterou ty špatné snímky prostě vymažeme. A to mimochodem můžeme i snímky, nafocené třeba Panasonicem.
Lidi si samozřejmě řeknou: "Jo, to je nadsázka.", nebo ještě hůř: "No jo, zas jedna prolhaná reklama." a utvrdí se jejich vnímání reklamy, jako formy lži.
Není to vzhledem k reklamě kontraproduktivní? Není tahle nedůvěryhodnost důvodem pro odmítání reklamy a snižování její účinnosti?
A jsme u vnímání reklamy: někdo to takhle rozebírat nebude a spíš tuhle reklamu bude vnímat, jako další krok k lepším výsledkům. Nejen technické vytvoření fotky, ale snaha o lepší celkový výsledek. No a někdo to zase pitvat bude a dojde k závěru, že je to jen další reklamní fígl. Škoda, že nemáme čísla z výzkumů, resp. výsledky téhle reklamní kampaně.

P.S. Díky za ten úvod o opicích. Už jsem pochopil, proč redakce některých novin a časopisů nevyužívají bloggery jen externě, ale snaží se je stahovat do redakcí. :-)