Bossing je konec kvalitního marketingu

V literatuře, na pracovišti i v šeptandě se již dávno etablovalo slovo mobbing, označující šikanu ze strany kolegů, spolupracovníků. Nicméně v zaměstnání se můžeme setkat i s jiným fenoménem z oblasti forem šikany a to je tzv. bossing. Velice jednoduše řečeno je bossing nevhodným chováním ze strany šéfa. Jde o přehnané ovládání a kontrolování, ale i udávání příkazů arogantním nebo dominantním způsobem, tedy zavilá forma šikany ze strany nadřízeného.

Bossing komplikuje práci v jakémkoliv povolání, ale pro marketing - vycházející z kreativity a inovativního myšlení - je doslova katastrofou. Zdroje takového nekorektního jednání ze strany nadřízeného jsou různé, počínaje komplexem méněcennosti, přes strach z konkurence, až po klinické diagnózy. Na zdroji však řadovému zaměstnanci nezáleží, mnohem důležitější jsou pro něj projevy. Jednou z nejčastějších forem bossingu je zabraňování přístupu k informacím (zadržování zpráv od vyšších nadřízených, mlžení kolem dění ve firmě i kolem projektů atd. - jedním slovem neinformování). Dalším způsobem je přidělování příliš jednoduchých nebo naopak příliš složitých úkolů. Příkladem z praxe může být pracovník neprávního oddělení pověřený vypracováním právní analýzy (přestože dokument bude následně postoupen právnímu oddělení) a z opačného konce třeba zneužití podřízeného jako poslíčka nebo šoféra.

Pod vedením bossera je samozřejmostí, že podřízený nesmí komentovat aktuální pracovní problémy, natož pak přijít s konstruktivní kritikou - každý takový pokus je po zásluze potrestán. Konkrétních příkladů by se dalo najít mnohem víc. Koneckonců, projděte se po své firmě a vezměte na oběd nebo popracovní kávu řadového zaměstnance...

Bossing dokáže znepříjemnit život zaměstnancům ve všech oborech. Programátorovi může prodloužit dobu programování, produkčnímu zásadně ztíží produkci, šoféra z povolání může frustrovat a úředníka státní instituce ubíjet. Pracovníkovi marketingu však bossing práci doslova znemožňuje. Marketér je totiž člověk, který by měl pracovat s obzvláště vytříbeným citem pro estetično, s empatií (aby se vcítil do zákazníka) a tvůrčími schopnostmi, protože marketing je na prvním místě množina procesů tvorby a komunikace.

Není nutné mít doktorát z logiky, aby člověk pochopil, že demotivovaný zaměstnanec vedený k plnění potupných úkolů a slepé poslušnosti dokáže těžko využít svůj kreativní, komunikativní a inovativní potenciál, který je naprosto nezbytný pro jeho práci.

Nikoho asi nepřekvapí, že se bossing predominantně objevuje ve velkých korporacích, které nevynikají flexibilitou ani transparentností. Nit bossingu vede až k faktickým ‚decision makers‘ ve firmách, kteří - ať už vědomě, nebo nevědomě - takové chování umožňují a tím v zásadě selhávají ve svých funkcích.

Dobří marketéři jsou totiž faktorem, který v případně ekonomicky horších časech dokáží udržet společnost nad vodou. Nezbývá než otevřeně a hlasitě nabádat vrcholové manažery, aby se programově zbavovali bosserů a tím umožnili růst svým brandům. Pokud k tomu nedojde, je na místě obava z odlivu tvůrčích mozků z naší "bossersky nekorektní" země. Protože bossing znamená konec kvalitního marketingu.

Článek napsaný pro Marketing Magazine (12/2008)

Comments

[Viktor Vojtko]

Je to z praxe :-) Kdysi jsem ve spojitosti s tímto vymyslel název vzlínání blbců. Funguje-li totiž bossing v organizaci, povyšováni bývají totiž zásadně ti, kteří takovéto "šéfy" neohrožují.
Ne nadarmo k tvořivosti říká Richard Tabor Green, že je k ní především potřeba odvaha :-)

[Jirka]

Aneb střípky důsledků Teorie (spíše ale praxe) redistribučních systémů:
http://www.vsfs.cz/?id=1111
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4033

[Viktor Prochazka]

to Vik. Vojtko:
urcite by se nasli taci, kteri by toto rozporovali nicmene v kostce s tim souhlasim. Byl jsem docela prekvapeny odezvou na tento clanek i mezi kolegy. Je videt, ze nejakym zpusobem toto tema ve spolecnosti rezonuje (prestoze se o nem moc nepise)...

to Jirka:
Zajimave odkazy, diky za ne.