John Grant, autor knihy New Marketing Manifesto, o plánování a krizi středního věku. Po 40 se ocitneme na křižovatce: jednou z možností je opakovat to, co už jsme dvacet let říkali a dělali a stávat se menší a méně zajímavou verzí sebe sama. Další možností je změna, otevřenost novému a jinému a schopnost nové a jiné vytvářet... Je skvělé, že John Grant přijede v říjnu do Prahy, aby vedl říjnový workshop Londýn v Praze!
Více o workshopu "Branding a marketing yourself" (3.7. 2009) je zde.
Workshop je zdarma, v položce IČ a DIČ v registračním formuláři, prosíme vyplňte "0" nebo jakékoli jiné, libovolné číslo. Kapacita workshopu je omezená - přednost mají ženy, podnikatelky současné i budoucí.
Zde je link: http://www.londynvpraze.cz/registrace/lip/
Agenda workshopu je zhruba tato:
Místo: Long Tale Café, Osadní 35, Praha 7, Holešovice (www.longtalecafe.cz); nejlepší je přijet metrem na Nádraží Holešovice a pak jít kousek pěšky po Plynární, ze které odbočíte do Osadní.
Scéna z Tootsie (první minuta a půl), kdy Dustin Hoffman udělá chybu, protože věří, že lidi (v tomhle případě ženy) opravdu chtějí to, co říkají, že chtějí:
Éra "dlouhého ocasu" nám umožňuje mít to, o co jsme si vždycky říkali. Můj iPod je napěchovaný věcmi, které mě (aspoň si to říkám sám sobě) zajímají. To, co mi v iPodu chybí, je moment překvapení. Trochu muziky, kterou jsem si sám nevybral, trochu jiného, podivného a náhodného - toho, co vykolejuje, nasírá a inspiruje.
Last.fm se na první pohled zdá ideálním řešením - překvapí nás skladbou, kterou jsme si nevybrali, ale i tak je to skladba, která (většinou) pasuje do krabice našeho vkusu (vzdělání, třídy, kultury).
"Permission marketing" je jedním z velkých trendů současného marketingu: "řekni mi, co tě zajímá a já ti budu posílat jen reklamu odpovídající tvým zájmům". Vypadá to dobře, ale něco v tom skřípe - reklama, která funguje, taky překvapuje, dotírá a objevuje se nečekaně - mimo předvídatelný kontext. Reklama, o kterou si řeknu, přestává mít smysl. Permission marketing je jako když vykastrujete vaši kočku a ještě ji nádavkem necháte odoperovat drápky, protože vám škrábala gauč z Ikei a pak se divíte, že gauč sice zůstal celý, ale s kočkou přestala být legrace.
Mad Men - scéna z tendru na Kodak. Video nelze vložit, ale lze na něj kliknout - stojí za to ho vidět - tady. Tohle je ten monolog o nostalgii, sebelítostná poezie frustrovaného básníka, který skončil v reklamě:
Nostalgie
Krátká upoutávka na workshop s Markem, který se uskuteční přesně za týden:
Mark na projektu "Herd" spolupracuje s Dr. Alexem Bentleym, profesorem antropologie z Durham University.
http://www.ed-awards.com/
Nové album Junior od skupiny Røyksopp bylo zdarma ke stažení tři dny předtím, než oficiálně vyšlo. To je jeden z extrémů, kterému dnes čelí hudební průmysl, jenž hledá nové možnosti pro své přežití. Internet přinesl jednu nepříjemnou pravdu - vydavatelství jsou dnes zbytečným mezičlánkem mezi umělcem a posluchačem a přestávají být potřeba. Hudební skupiny opouštějí pohodlí vydavatelských domů a začínají se starat samy o sebe, produkují desky na vlastních labelech, spolutvoří vlastní klipy, starají se o komunitu svých fanoušků a je to vlastně tak trochu dobrý návrat ke kořenům. Free downloads se v poslední době staly naprostým fenoménem i mezi zvučnými jmény a posledním počinem je živá deska LEFT RIGHT LEFT RIGHT LEFT od skupiny Coldplay, jež je pojata jako dík svým fanouškům a je zdarma ke stažení zde.
Je zajímavé sledovat, jak se uvažování valné většiny lidí řídí diktátem médií. Ty nám denně servírují desítky zpráv, které současný stav pojmenovávají jako krizi, a proto jsme i uvnitř souhlasili s tím, že se o krizi jedná. Nikoho nenapadlo pátrat na vlastní pěst a přijít na nějaké alternativní pojmenování. Vypadá to, jako bychom si už dávno odepřeli luxus vlastního poznání a popisu. Raději rovnou a bezelstně akceptujeme to, co všichni dokola opakují a příjmeme to za své.
Spousta lidí přichází o práci. Vysokoškoláky není kde zaměstnat. Průmyslová výroba neustále klesá. Padají výnosy mediálních investic. V Maďarsku zavřela cukrána s dvousetletou nepřetržitou tradicí. Tak vypadají nadpisy většiny článků, které dnes na vás vybafnou tu či onde. A přece není tak zle, jak by se mohlo na první pohled zdát. Stačí číst i ty ostatní, méně důležité zprávy a dozvěděli byste se, že v Moskvě se díky současné situaci výrazně uvolnila doprava a s ní produkce CO2 do vzduchu. Že v Portugalsku zkoumají nové elektrárny na mořský příboj. Že se v Americe zkouší nový vzdělávací systém. Že vědci pracují daleko usilovněji na nových zdrojích čisté energie. Že v malé jihočeské vesnici vymysleli projekt trenažéru pro ledovcové lezení, který uživí celou vesnici. Že jsou lidé, kteří mění a inspirují své okolí v architektuře, vědě, medicíně, umění nebo třeba ve vaření. Je jen na každém z nás, jakou realitu si vybereme a jak ji budeme (spolu)tvořit.
Současná socio ekonomická změna výrazně nahrává menším a pružnějším marketingovým subjektům, které nejsou zatíženy neúměrně vysokými náklady na zbytečně reprezentativní prostory a předražené lidi. Ti citilivější a podnikavější jedinci v oboru to pocítili s dostatečným předstihem a proto tu jsou dnes agentury jako Lemonade nebo Konektor. Není to ale jen o velikosti a struktuře. Je to především o záměru s nímž tyto subjekty vznikly. Na straně klienta je dnes na prvním místě optimalizace nákladů a funkčnost všeho, do čeho investuje peníze. Posledních deset let bylo charakterizováno marketingovou a reklamní rutinou. Všichni dělali totéž a divili se, proč to nefunguje. Navíc 80% všech kampaní bylo vytvořeno natolik "safe" metodou, že nebyly o ničem a pro nikoho - protože byly o všem a pro všechny. Produkovala se virtuální činnost s virtuálními výsledky, které jsme virtuálně reportovali svým šéfům, kteří je virtuálně reportovali svým akcionářům, kteří virtuáně bohatli. V Americe před vypuknutím skandálu okolo hedgeových fondů, který následně vedl ke zhroucení celosvětové ekonomiky koloval jeden reálný dolar na třicet virtuálních. Nemusím mít Harvard, abych věděl, že je tu něco špatně. Nedávno jsem četl zajímavou tezi, že za současnou situaci může zčásti mužský testosteron a jeho dominance v businessu. Ve společnostech s výrazně mužskou převahou ve vedení má současná situace daleko více devastující dopad, než v jiných kde dominují ženy, protože muži jsou ochotní daleko více slepě riskovat bez ohledu na případný dopad. Něco na tom bude.
Kudy dál? Nechat se ještě víc vystrašit nebo začít tvořit? Čekat až jak to dopadne, nebo chytit příležitost za vlasy? Generace dnešních pětatřicátníků v exekutivních pozicích se ocitla v paradoxní situaci. Platí na ni hippiesovské "Nevěř nikomu nad třicet.", zároveň nevznikla žádná sociální vrstva yappies, nicméně valná většina z nich si mezitím stačila vyběhat hypotéku, aby se tak ocitli v totální životní pasti. A to co se nyní děje je jako noční můra.
Nebojte se, všechno bude dobré. Chce to čas. Chce to přistoupit na nový princip hry, který se nazývá spolutvorba. Chce to oveřít se novým možnostem a dovolit si mít se lépe. Zkoumat nové a originální. Přinést inspiraci a s ní spojenou životodárnou energii do všeho co děláte. Stačí bohatě následovat Masarykovo "Nebát se a nekrást", to ostatní si vás najde. To co se nyní děje je jenom zametání negativních důsledků industriálního věku dvacátého století. Svět se čistí a my s ním - ať se nám to líbí nebo ne. Zase bude dobře, protože bude jinak. Vše se sbíhá k roku 2013, kdy se podle šéfa americké akademi věd očekává zcela zásadní přelom v aplikaci nových technologií. Jo a mimochodem, rokem 2012 končí Mayský kalendář. No není to úžasné?
Recent Comments